Logo Lípa
Motto: Chceme-li změnit věci nebo lidi kolem nás, musíme v první řadě změnit sami sebe.
13

RODINNÉ RITUÁLY V TERAPII

PhDr. Věra Müllerová

Předneseno na  VII.mezinárodní konferenci o manželském  a rodinném poradenství.V Sedmihorkách  5. května  2004

Publikováno:  Časopis pro psychoterapii Konfrontace, 15 roč, /2004/  č.2, str 96- 97

 

Člověk, který  hledá pomoc v terapii  si někdy stěžuje  na „osamění uprostřed rodiny“, chybí mu  sdílení a setkávání.Šanci setkat se  s druhými   umožňuje  společná  (ritualizovaná ) činnost.

Rodinné rituály vytvářejí prostor pro setkávání a sdílení. Umožňují prožitek blízkosti a vzájemnosti. Práce s rodinnými rituály v terapii vytváří také prostor (šanci) pro objevování  vlastních sebeúzdravných zdrojů rodiny.  

 

Co je to rodinný rituál ?

Pro toto pojednání   se jeví příhodné pojetí O.Matouška.

O.Matoušek  v knize Rodina jako instituce a vztahová síť mluví o „ritualizovaných událostech,“ říká. „Společné činnosti rodiny se častým opakováním ritualizují“…„Při ritualizovaných událostech je v popředí vzájemná interakce, obvykle se při nich nedělá nic jiného, než ona jediná činnost sjednocující rodinu.“(str.73)

 

Když  jsem se zeptala klientů, studentů nebo  frekventantů výcviků - co je rodinný rituál? Jaký význam má pro člověka dozvěděla jsem se například.

 

„Řekla bych, že naše rodina moc společných rituálů nemá, ale z těch, které přeci jen má si moc vážím starosti o druhé - pravidelných návštěv prarodičů. A společné  vánoce  a velikonoce.To si i vždycky  uvědomím,  jak moc se všichni snaží, aby ten společný večer byl pro všechny příjemný“.(Alena 23)“

 

„Mají svůj smysl, stmelují rodinu, je to kotva, předávání hodnot, vědomí toho, že člověk někam patří…a pak,  je to vzpomínka, pouto trvá, i když se lidi rozejdou.“.(Josef 22)

 

„Co jsou rodinné rituály?  Já myslím, že jsou to zvyky těch rodin, některý jsou otřesný  a některý dobrý. Žádnej dobrej  mě nenapadá, ale jistě taky jsou. Čtení těch různých knížek, výlety..“ (Karel 55)

 

 „rituály v mojí současné  rodině převzaté od rodičů: společná  příprava a potom strávení společné snídaně o víkendech - zpívání nebo čtení dětem před spaním -  společné obědy“. (Bára 36)

 

a ještě jeden citát, tak trochu  fulghumovský (Fulghum mimochodem napsal o rituálech krásnou knížku   „Od začátku do konce“ Naše životní rituály, Argo, 1995)

 „dříve - večerníček, zpívání v autě, třídit odpadky, mýt ruce, čistit si zuby. Teď-  čaj spolu, víno spolu, dárečky. Rodinné rituály - to je zakořeněnost, kontinuita, jistota, stabilita zejtra se stane něco, co se stalo včera..“ (Jana 23)  

 

Ve výpovědích se nejčastěji  opakují následující hodnocení .

Rituály mají svůj smysl, stmelují rodinu, je to kotva, předávání hodnot, vědomí toho, že člověk někam patří. Soudržnost, posilují rodinu. Jistota, zakořeněnost, stabilita. Jsou dobré, ale nesmí svazovat.. Jsou žádoucí, ale není čas…

 

Jak můžeme s  rituály pracovat v terapii?

Obyčejné činnosti   (potenciálně společné činnosti) – mohou být jedním z témat terapeutických rozhovorů a cvičení. Často se toto téma objeví spontánně.

 

Aleš a Marie,oba  55 let, přicházejí do terapie společně, říkají. „Všechno, co jsme spolu dělali, jsme dělat přestali, hodně to byly činnosti spojené s dětmi, ale ty odešly.

Aleš: Co nás teď spojuje? Proč máme zůstat v manželství?“

 

Pavel (38), přichází jako první s žádostí o terapii, (manželka prý určitě přijde). Pavel říká. „V průběhu  tejdne máme málo společného, málo věcí, které děláme společně.Večer končíme u TV, já nechci, ale jsem líný navrhovat něco jiného. Míjíme se. “

 

Jitka (27) .přichází  sama, partner prý zatím  na její pozvání nereagoval.

„ Chodíme spolu asi 5 let, máme se asi rádi,  ale mám pocit, že vztah nikam nespěje, nemá budoucnost. Roman  sedí věčně v pokoji u počítače a dívá se na filmy.Já taky nejsem moc sportovní, ale když mu navrhnu výlet,nebo aspoň  procházku, odmítne.Nic neděláme společně.“

 

Téma chybění společných činností a společného času  je důležité téma, na které může terapeut zaměřit pozornost. Cílem příspěvku je povzbudit nás terapeuty k zaměření pozornosti na uvedené  téma.

Klient (klientem rozumím jednotlivce, dvojici, někdy i celou rodinu)  a terapeut mohou   společně  promýšlet, hledat  a nacházet činnosti, někdy zapomenuté, již odložené, někdy  nové, které jsou pro zúčastněné  nějak atraktivní.

 

Příklady ritualizovaných činností,  se kterými se dá  dobře pracovat v terapii.

Společné jídlo jako možnost (a prostor) pro besedování,stolování

Čtení pohádek

Vyprávění pohádek a příběhů

Koupání dítěte

Společné procházky  a společné výlety

Společná práce(v domácnosti)

Slavení svátků (osobních, rodinných  a sezónních)

Společná hra

 

Tyto a další činnosti se dají  objevit, někdy znovuobjevit  a experimentálně vyzkoušet, fungují-li, jsou-li použitelné a prospěšné.

Ukáže-li se nějaká společná činnost jako vyhovující a žádaná – je to  nový   prostor pro setkání a  sdílení. Terapeut hledá spolu s rodinou šanci ke změně v  „území  rodiny“, v jejím významovém a činnostním teritoriu,  což je důležité pro obě strany, (pro oba partnery spolupráce). Klient (rodina) objevuje prostor vlastních sebeúzdravných zdrojů  a pro  terapeuta je to i ochrana  proti pokušení   myslet si, že jen on sám ví, co je pro klienta nejlepší.

 

Nedá se říci, že nás spojují jenom činnosti, ale pravda je, že činnosti vytvářejí právě prostor pro to, abychom se sblížili. Být spolu v činnosti, znamená šanci pro to, abychom se sblížili.

  

Literatura u autorky

 

PhDr. Věra Müllerová

Jč.universita v Č.Budějovicích, Teologická fakulta                                  

v.mulerova@gmail.com