RODINNÉ
RITUÁLY V TERAPII
PhDr. Věra Müllerová
Předneseno na
VII.mezinárodní konferenci o
manželském
a rodinném
poradenství.V Sedmihorkách 5. května 2004
Publikováno:
Časopis pro psychoterapii Konfrontace, 15
roč, /2004/ č.2, str 96- 97
Člověk, který hledá pomoc v terapii si někdy stěžuje na „osamění uprostřed rodiny“, chybí mu sdílení a setkávání.Šanci setkat se s druhými umožňuje společná (ritualizovaná ) činnost.
Rodinné rituály vytvářejí prostor pro setkávání a sdílení. Umožňují prožitek blízkosti a vzájemnosti. Práce s rodinnými rituály v terapii vytváří také prostor (šanci) pro objevování vlastních sebeúzdravných zdrojů rodiny.
Co je to rodinný rituál ?
Pro toto pojednání se jeví příhodné pojetí O.Matouška.
O.Matoušek v knize Rodina jako instituce a vztahová síť mluví o „ritualizovaných událostech,“ říká. „Společné činnosti rodiny se častým opakováním ritualizují“…„Při ritualizovaných událostech je v popředí vzájemná interakce, obvykle se při nich nedělá nic jiného, než ona jediná činnost sjednocující rodinu.“(str.73)
Když jsem se zeptala klientů, studentů nebo frekventantů výcviků - co je rodinný rituál? Jaký význam má pro člověka dozvěděla jsem se například.
„Řekla
bych, že naše
rodina moc společných rituálů nemá,
ale z těch, které přeci jen má si moc
vážím starosti o druhé -
pravidelných návštěv prarodičů. A
společné vánoce
a velikonoce.To si i vždycky
uvědomím,
jak moc se všichni
snaží, aby ten společný večer byl pro
všechny příjemný“.(Alena
23)“
„Mají
svůj smysl,
stmelují rodinu, je to kotva,
předávání hodnot, vědomí
toho, že člověk někam
patří…a pak,
je to vzpomínka, pouto
trvá, i když se lidi rozejdou.“.(Josef 22)
„Co
jsou rodinné
rituály? Já
myslím, že jsou to zvyky
těch rodin, některý jsou otřesný
a
některý dobrý. Žádnej dobrej mě
nenapadá, ale jistě taky jsou. Čtení těch
různých knížek, výlety..“
(Karel 55)
„rituály
v mojí současné
rodině převzaté od rodičů: společná příprava a
potom strávení společné
snídaně o
víkendech - zpívání nebo
čtení dětem před spaním -
společné obědy“. (Bára 36)
a ještě jeden citát, tak trochu fulghumovský (Fulghum mimochodem napsal o rituálech krásnou knížku „Od začátku do konce“ Naše životní rituály, Argo, 1995)
„dříve - večerníček, zpívání v autě, třídit odpadky, mýt ruce, čistit si zuby. Teď- čaj spolu, víno spolu, dárečky. Rodinné rituály - to je zakořeněnost, kontinuita, jistota, stabilita zejtra se stane něco, co se stalo včera..“ (Jana 23)
Ve
výpovědích se nejčastěji
opakují
následující hodnocení .
Rituály mají
svůj smysl, stmelují rodinu, je to kotva,
předávání hodnot, vědomí
toho, že člověk někam patří. Soudržnost, posilují
rodinu. Jistota, zakořeněnost, stabilita. Jsou dobré, ale
nesmí svazovat.. Jsou
žádoucí, ale není čas…
Jak
můžeme s rituály
pracovat
v terapii?
Obyčejné činnosti (potenciálně společné činnosti) – mohou být jedním z témat terapeutických rozhovorů a cvičení. Často se toto téma objeví spontánně.
Aleš a
Marie,oba 55 let,
přicházejí do terapie společně,
říkají. „Všechno,
co jsme spolu dělali,
jsme dělat přestali, hodně to byly činnosti spojené
s dětmi, ale ty
odešly.
Aleš: Co nás teď spojuje? Proč
máme zůstat v manželství?“
Pavel (38),
přichází jako první
s žádostí o terapii, (manželka
prý určitě přijde). Pavel říká.
„V průběhu
tejdne máme málo
společného, málo věcí,
které děláme
společně.Večer končíme u TV, já nechci, ale jsem
líný navrhovat něco jiného.
Míjíme se. “
Jitka (27)
.přichází
sama, partner prý zatím na její
pozvání nereagoval.
„ Chodíme spolu asi 5 let, máme se asi rádi, ale mám pocit, že vztah nikam nespěje, nemá budoucnost. Roman sedí věčně v pokoji u počítače a dívá se na filmy.Já taky nejsem moc sportovní, ale když mu navrhnu výlet,nebo aspoň procházku, odmítne.Nic neděláme společně.“
Téma chybění společných činností a společného času je důležité téma, na které může terapeut zaměřit pozornost. Cílem příspěvku je povzbudit nás terapeuty k zaměření pozornosti na uvedené téma.
Klient (klientem rozumím
jednotlivce, dvojici, někdy i celou
rodinu) a terapeut
mohou společně
promýšlet, hledat
a nacházet
činnosti, někdy zapomenuté, již odložené, někdy nové,
které jsou pro zúčastněné
nějak atraktivní.
Příklady
ritualizovaných činností,
se kterými se dá
dobře pracovat
v terapii.
Společné jídlo jako možnost (a prostor) pro besedování,stolování
Čtení pohádek
Vyprávění pohádek a příběhů
Koupání dítěte
Společné procházky a společné výlety
Společná práce(v domácnosti)
Slavení svátků (osobních, rodinných a sezónních)
Společná hra
Tyto a další činnosti se dají objevit, někdy znovuobjevit a experimentálně vyzkoušet, fungují-li, jsou-li použitelné a prospěšné.
Ukáže-li se
nějaká
společná činnost jako vyhovující a
žádaná – je to
nový
prostor pro setkání
a sdílení.
Terapeut hledá spolu
s rodinou šanci ke změně v
„území
rodiny“, v jejím
významovém a činnostním teritoriu, což je důležité
pro obě strany, (pro oba
partnery spolupráce). Klient (rodina) objevuje prostor
vlastních sebeúzdravných
zdrojů a pro terapeuta je to i ochrana
proti pokušení
myslet si, že
jen on sám ví, co je pro klienta
nejlepší.
Nedá se říci, že nás spojují jenom činnosti, ale pravda je, že činnosti vytvářejí právě prostor pro to, abychom se sblížili. Být spolu v činnosti, znamená šanci pro to, abychom se sblížili.
Literatura u autorky
PhDr. Věra Müllerová
Jč.universita v Č.Budějovicích, Teologická fakulta